Studánka Živá voda

Dnes vám štěknu o studánce Živá voda, kterou najdete v hlubokých brdských lesích, jen mrňousek nad chráněnou krajinnou oblastí Brdy. I přesto, že ve studánce bývá vodičky poskrovnu, vyplatí se jí navštívit.

Tlapky mne nesly super bájo lesní cestou. Co chvilku jsem objevil místo, kde se dá projít čistou tlapkou. Jinak všude bylo bahýnko. A těch louží a loužiček co na cestě bylo, to vám byla paráda. Vím, vy asi tuto cestu neoceníte. Ani člobrdice jí neocenila. Ta šla po úzké pěšince vedle téhle super bájo cesty a přišla tak o ten nejlepší požitek z tohoto krásného kousku lesa.

Do tlapkání super bájo bahenní cestou mi krásně pěli ptáčci. Ne tak klidně jako obvykle. Tentokrát mi pěli píseň správně do rytmu mých klouzavých kroků. I Puňťa mne na mé cestě doprovázel. Jeho paprsky mi krásně vyhřívaly kožíšek. 

Byla to procházka, jak má být. Tlapkal jsem tempem člobrdice a po dlouhé době si její tempo užíval. Netrvalo však dlouho a super bájo cesta skončila a sní i jehličnatý les. Stál jsem na rozcestí, přede mnou nádherná bučina a asfaltová lesní cesta. Nu což, do bučiny jsem se těšil. Ale ta cesta, na tu se mi ani za steak nechtělo.

Chtělo, nechtělo, stejně jsem po ní musel vyrazit. Vždyť jinak by mi člobrdice odešla neznámo kam. A kdo ví, co by objevila. Ale já jsem stejně na cestu vyzrál. Maskovaný super bájo bahýnkem jsem svištěl pod vysokými buky měkoučkým listím.

To vám byl svistot. To byla paráda. Měkoučké listí mi lítalo od tlapek a já svištěl kupředu, s větrem o závod. Chvost se mi vrtěl radostí, ušadla mi plápolala ve větru a já svištěl slalom mezi buky. Svištěl jsem mezi stromy, užíval si chvíli tady a teď a famfrňákem jsem větřil vůni jara.

Už ani nevím, jak dlouho jsem svištěl, když se bučina změnila. Měkoučké listí nahradilo kamenné moře. Co chvilku mi cestu překřížilo maliní či ostružiní. Ze svištění s větrem o závod jsem přešel do rozvážného kroku s očadly v pohotovosti. Najednou jsem tlapkal tempem, tlapka tlapku mine. Co chvilku jsem se přidal k člobrdici a tlapkal po jejím boku po cestě. Co chvilku jsem se vrátil zpátky do bučiny a tlapkal kamenným mořem. Byl jsem v místech, kde celé mé já nevědělo kudy kam. Tedy, kam, to vědělo. Tlapkal jsem neomylně za famfrňákem. Horší bylo najít tu správnou cestu.

Už už jsem si myslel, že tady pohodlnou cestu nenajdu, když jsem zmerčil něco, co bych v tomto kousku lesa nečekal. Po mé pravé tlapce, jen mrňousek od cesty, hluboko v bučině za kamenným mořem, vykoukla na mne malá dřevěná stříška. Stříška, kterou bych ve spadaném listí při svištění lesem s větrem o závod snadno minul.

Můj směr byl jasný. Jen co jsem stříšku zmerčil, sesvištěl jsem z cesty, přesvištěl jsem přes kamenné moře a po několika dlouhých skocích jsem byl u stříšky. Stál jsem u malé dřevěné stříšky hluboko v bučině. Jen co jsem ke stříšce dosvištěl, musel jsem se podívat, co ukrývá. K mému překvapení stříška ukrývala trošku vodičky. Nebyla to však obyčejná vodička, co se pod stříškou schovávala. Byla to živá vodička. Jen co jsem se trošku napil, byl jsem opět plný sil.

To vám štěknu kamarádi, jen co jsem se osvěžil, už mne ani nemrzelo, že jsem tlapkal lesem po asfaltové cestě. Za touhle vodičkou, bych tlapkal světa kraj. Je tak osvěžující, navíc se studánka ukrývá v nádherné přírodě, že by byla škoda studánku nenavštívit.

 

 

Studánka Živá voda, Brdy. Krásná studánka se nachází v hlubokých brdských lesích. V době naší návštěvy byla ve studánce chutná voda. Pramen však není moc silný, jako na zdroj vody bych proto na studánku nespoléhala. Krásná studánka v krásné přírodě opravdu stojí za návštěvu. U studánky s nejvyšší pravděpodobností nikoho nepotkáte.