Studánka Na Valech

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.8119692N, 13.9963528E

Bližší informace o studánce naleznete zde: https://www.estudanky.eu/5479-studanka-na-valech

Byl krásný jarní den. Puňťa zářil na obloze a vyhříval mi kožíšek, jemný větřík mne co chvilku počechral pod fousky, ptáčci pěli, jedna radost je poslouchat a les tak krásně voněl, že by byla moc velká škoda se jím nepotoulat. Jaro přišlo v plné parádě a byla by škoda si jej neužít.

Tlapky mne nesly zpevněnou cestou hlubokým lesem. Co chvilku jsem obsvištěl louži, co chvilku jsem prosvištěl bahýnkem. Co chvilku jsem svištěl pod vysokými jehličnany slalom tak rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí. Den byl jako malovaný a já měl takovou radost, že jsem jí musel dát najevo.

Svištěl jsem lesem, cestou necestou. Užíval jsem si paprsků kamaráda Puňti v kožíšku, větřil jsem vůni lesa, kterou jsem tak dlouho nevětřil. Poslouchal jsem zpěv ptáčků a cesta mi šla krásně od tlapek. Pod vysokými stromy, to se mi to svištělo. V místech, kde rostly mladé rozčepýřené stromky, jsem svištěl po cestě. Netrvalo dlouho a dosvištěl jsem do části lesa, kde vše bylo tak jiné, že si tento kousek lesa říkal o pořádný průzkum.

Pod vysokými stromy bylo tolik pěšinek, až mne přecházel zrak. Některé pěšinky byly pokryté mechem, na jiných bylo spadané jehličí. Některé vedly ke spoustě kamení, některé se klikatily mezi stromy. Co chvilku jsem vysvištěl ze svahu, co chvilku jsem na svah vysvištěl. To vám byla legranda. Žádná rovinka, kam očadlo dohlédne. Ale valů, těch tu bylo.

Prosvištěl jsem mezi valy, obsvištěl jsem mladé stromky, když famfrňák navětřil super bájo vůni. Vůni vodičky a jehličí. Celé mé já si vyskočilo radostí. Vůně jara a vodičky, tu jsem větřil naposledy loni. A to je ták dávno.

Zvedl jsem famfrňák k nebi a pořádně se nadechl. Co chvilku jsem natočil kebuli, abych zjistil, odkud vůně přichází. Netrvalo dlouho a už jsem svištěl mezi stromy, s větrem o závod, kupředu, přímo za famfrňákem. Obsvištěl jsem mladé stromky, obsvištěl jsem pařezy, přesvištěl jsem koberec z mechu a než jsem se nadál, stál jsem u potůčku.

Kde se v místech potůček vzal, bylo mi záhadou. Nikde, široko daleko, nebylo po vodičce ani památky. Jen tady, v hloubi hlubokého lesa, pod vysokými stromy, klikatil se potůček. Vydal jsem se proti proudu do mírného kopečka. Míjel jsem pařezy i kapradí, občas jsem přetlapkal plazící se rostlinku. Než jsem se nadál, stál jsem u rybníčku a za rybníčkem merčil něco, co jsem dlouho neviděl.

Za rybníčkem plným vodičky, za mechem a kapradím, zmerčil jsem na kamenech stříšku. Takový malý domeček, ze kterého vytékala super bájo vodička. Objevil jsem další studánku. Studánku Na Valech. Vodička byla tak voňavá, že jsem měl co dělat, abych se v ní nevykoupal. Jen jediné mne mrzelo. A to, že si na vodičce člobrdové nepochutnají. Pramínek sice není nejslabší, ale vodička je opravdu tak na koupání. Na pití, to nebude. Ale je v krásné přírodě, která se nevidí všude. Už proto stojí studánka za návštěvu.

Studánka Na Valech, Brdy. Krásná studánka se nachází v hlubokých brdských lesích. Vodu ze studánky ke konzumaci nedoporučujeme, ale návštěvu studánky doporučit můžeme. Krásná studánka v krásné přírodě opravdu stojí za návštěvu. U studánky s nejvyšší pravděpodobností nikoho nepotkáte.